Spring.

Ani nevíte jak jsem štastná, že můžu dlouho spát. Už nepotřebuju lít do sebe litry kafe, i když jedno nebo dvě si dám. Dnes je venku tak krásně, že jsem vzala Vanesku a šla s ní do lesa. Zpívání ptáků, překřičela má muzika v uších a zatíco Vaneska v kočárku klidně spala, já šla dál. Když jsem se vzdalovala víc a víc do lesa, polil mě odporný strach, že se na mě vynoří ze stromů, jaký si podivuhodný mutanti, nebo jiné nadpřirozené bytosti, jak to v hororech bývá. Při dívání na horory se nebojím, ale když se ocitnete v takové prkerné situaci, že jste sami v lese, začínají Vás napadat ty nejhrůznější myšlenky. Z klidného kroku jsem přešla na rychlí, rychlejší dokonce bych se snad i rozeběhla, ale v tom mě brzdil kočárek se spící Vaneskou.Ocitala jsem se najednou blíž a blíž domům a můj krok spomaloval a spomaloval. A mě to najednou začínalo připadat velmi vtipné, že se bojíte něčeho, co jste neviděli, nýbrž je to jen ve vaší hlavě.

Celé prázdniny koukám na filmy, listuju starými časopisy  a poslouchám písničky. Je to opravdu skvělé mít volno a neposlouchat ty ekonomické "kecy".  

Dnes jsem se ocitla v sakra prkerné situaci. Neveděla jsem co si udělat k obědu. Sáhla jsem tedy po čínské polívce a muselo mi to stačit. :D

Prozatím se loučím...